Commons:Souřadnicování/Postupy
Shortcut: COM:SŘP Na stránce Commons:Souřadnicování byly uvedeny základní informace ohledně přidávání souřadnic k souborům. Jak ale efektivně pracovat, chceme-li přidávat souřadnice ručně? Tomu by se měla věnovat tato stránka. Budou zde vysvětleny základní principy, které jsou vhodné, chceme-li úspěšně přidávat souřadnice nejen ke snímkům z velmi dobře známých míst, ale například i z takových lokací, které nejsou na první dobře rozpoznatelné. Jednotlivé příklady a postupy přidávání souřadnic jsou odstupňovány podle náročnosti, aby se mohli uživatelé lépe orientovat.
Příklad první - Brno, Náměstí Svobody[edit]
Začněme s velmi jednoduchým případem, brněnským Morovým sloupem. Neznáme-li lokaci snímku, je nezbytné klíčové informace vyčíst s názvu souboru, či popisků. V našem případe je to velmi dobré - přímo v názvu souboru je uvedeno jak město, tak i náměstí. Přejdeme proto k toolům pro přidání souřadnic (jsou uvedené na stránce Commons:Souřadnicování a vyhledáme brněnské náměstí Svobody, přiblížíme si mapu.
Nyní je třeba dobře prohlédnout všechny prvky na snímku tak, aby byla co nejpřesněji určena pozice, odkud byl sloup vyfocen. Je jasné, že ten, kdo snímek pořídil, se tomuto věnovat nemusí ale princip wiki je takový že editují všichni autoři i cizí práce. Všimněme si, že na nás "kouká" jeden z rohů sloupu a přístroj se musí tedy nacházet bezprostředně před ním, jen několik metrů. Protože sloup není umístěn přímo uprostřed náměstí ale v jeho severozápadním cípu a budovy v pozadí jsou poměrně blízko, může nám být poloha objektu jasná - stojíme na jihovýchod od sloupu. Abychom si byli jisti, můžeme se podívat, jestli tvar střech domů za sloupem odpovídá tomu, co ukazuje satelitní snímkování. Vybereme proto kus náměstí několik málo metrů od jihovýchodního cípu sloupu a necháme si zobrazit příslušným způsobem danou lokaci jako parametr šablony {{Location}}. Parametr heading nám bude ukazovat na západ.
Příklad druhý - před Bratislavským hradem[edit]
Následující příklad bude mírně složitější. Máme zde bratislavskou dominantu a jeden z pohledů na ni. Přiblížíme si proto satelitní snímek Bratislavy a vyhledáme hrad. Jak si můžeme všimnout na leteckém snímku, kolem hradu se nachází různé množství vstupů, dodatečných budov a jiných objektů, které nám mohou na první pokus ztížit upřesnění lokace snímku. Všimněme si ale dvou "křídel" před vstupem do budovy a také slunce. Svítí nám na fasádu hradu, takže se jedná definitivně o jižní stranu. Když se podíváme na jižní stranu hradu, můžeme vidět vstupy dva, oběma půlkruhovým objektům ale odpovídá pouze vstup do hlavní budovy.
Fotograf nestál přímo před vchodem ale trochu stranou. Tedy mírně východním směrem, pod pravým křídlem (protože konec křídla není zcela jasně v záběru). Abychom měli trochu jasno v tom, jak zhruba daleko podíváme se do levé části snímku - a vidíme cestu. Stejná je rovněž na letecké mapě. Vybereme tedy lokaci několik metrů jižně pod pravým křídlem, která se nachází na cestě obcházející jižní fasádu hradu a zjistíme kliknutím příslušné souřadnice.
Rovněž se nesmí zapomenout na parametr region, je-li používán. Většina českých uživatelů přidává automaticky CZ ke svým fotkám, neboť jsou většinou pořízené na území ČR. Často se zapomíná parametr měnit v případě, kdy je fotka pořízena jinde a šablona se kopíruje mezi jednotlivými snímky (z důvodu pohodlnosti/praktičnosti). Na parametr SK v tomto případě proto nezapomínejme. Parametr Heading nastavíme buď na konkrétní hodnotu ve stupních, nebo jako směr použijeme severozápad.
Příklad třetí - hokejová aréna v Ostravě[edit]
Třetí příklad již není známá památka, kterou lze velmi jednoduše nalézt. Hokejová aréna ČEZ, která se nachází v Ostravě je nicméně dobře vyhledatelná (Google, je poměrně velká, takže je na satelitních snímcích nápadná). Zamíříme proto do ostravského Zábřehu a přiblížíme si mapu u křižovatky ulic Plzeňská a Ruská.
Prostor kolem arény je poměrně rozlehlý, abychom si byli jisti, kde se nacházíme, všimněme si tramvajové zastávky a kolejí - prvku, který se nebude v oblasti kolem hokejové haly opakovat. V našem případě ale máme trochu smůlu - jak na západ, tak i na východ od objektu vedou tramvajové tratě. Východní trať je však s otevřeným kolejovým svrškem, kdežto západní používá betonové panely. Zamříme se proto na tu druhou, neboť ta odpovídá snímku. Pro upřesnění polohy se navíc podívejme, v jaké poloze jsou vůči sobě umístěné oba jižní konce arény - jsou téměř těsně vedle sebe. To znamená, že naší lokaci budeme hledat za tramvajovou tratí, u zastávky a východně od jižního konce haly. Přesně ji pak určíme podle žluté klikaté čáry, vymezující tramvajvou zastávku.
Příklad čtvrtý - tramvajová smyčka u Stromovky[edit]
Čtvrtým příkladem je tato tramvajová konečná v pražském parku. Vyhledáme pomocí dopravních map danou konečnou a stejné místo najedeme i na satelitním snímku. Po přiblížení ovšem zjistíme nepříjemnou skutečnost - námi potřebnou lokaci zakrývají stromy. Jak jsme ale mohli vyčíst z mapy, smyčka je pravidelného tvaru. Druhá polovina je dobře vidět z letecké mapy. Pokusíme se proto podle ní určit naší polohu. Vpravo od polohy fotografa se nachází cesta pro pěší, která je dobře patrná na našem leteckém snímku. Vybereme proto takovou polohu, která je v ose tramvajové trati (rovněž i cesty pro pěší) ale nachází se mírně za tratí; analogicky s druhou polovinou tramvajové konečné, kterou můžeme vidět nasnímanou na mapě. Určíme směr (v našem případě jihovýchod) a nezapomeneme uvést parametr region, v tomto případě CZ.
Příklad pátý - Západočeské muzeum[edit]
Vyhledejme budovu Západočeského muzea (opět Google) a danou lokaci přibližme na mapě v námi používaném souřadnicovacím toolu. V tomto případě však polohu neurčíme podobným způsobem jako v předcházejících případech, neboť nemáme dostatek dobře rozpoznatelných objektů v bezprostřední blízkosti pozice fotografa. Objekt je fotografován z místa, které se nachází přes řeku. Všimněme si proto nyní úhlu, pod kterým je na snímku viděna fasáda muzea. Není přímo kolmo k nám, ale stáčí se mírně doleva. Je tedy jasné, že nestojíme přímo před budovou za řekou, ale mírně zprava (na mapě tedy severně, blíže k mostu.
Přesněji naší polohu určíme podle toho, jak daleko je od nás předmostí lávky, směřující k Denisovu nábřeží, Po určení naší polohy opět zkopírujeme souřadnice z toolu a nezapomeneme určit parametr heading (zde severozápad - NW) a region.
Příklad šestý - Olomoucké náměstí[edit]
Podobně jako v prvním příkladě, i zde máme náměstí s ikonickým sloupem, tentokrát Olomouc. Polohu náměstí i slopu velmi snadno najdeme, nicméně fotograf se nacházel v okamžiku pořízení snímku v místě značně vzdáleném od této olomoucké památky. Jistou pomůckou by proto mohla být vlajka, ale tu těžko na satelitním snmíku nalezneme. i přesto lze snímek poměrně dobře zasouřadnicovat.
Podíváme se proto dobře na budovu, která se rozkládá za sloupem svaté Trojice. Její půdorys nám určí, v jakém směru se nacházíme od objektu. Vzhledem k počasí toto nemůžme určit pomocí času a slunce. Můžeme si všimnout, že levý konec sloupu se kryje s levým koncem budovy. Můžeme proto vést pomyslnou linku od levého rohu budovy a levého konce sloupu. Tím se nám už pozice fotoaparátu stává značně jasnější. Abychom měli ale jistotu a zaměřili ji přesně, musíme si odvodit ještě další linku, která se nám s touto pomyslnou bude protínat. Pokusíme se proto použít pravý roh budovy, která se nachází za sloupem svaté Trojice. Sloup (a stejně tak i vlajka) nám dělí budovu na dvě části (zhruba v poměru 2:1). Stejným způsobem si proto rozdělíme i střechu budovy (kterou můžeme narozdíl od jiných objektů velmi dobře vidět) a postupujeme k pravému okraji sloupu. Danou linku necháme pokračovat jižně od sloupu a v místě, kde se nám přiblíží k první určené, máme požadovanou polohu fotografa.
Příklad sedmý - Vrané nad Vltavou[edit]
V tomto snímku je určování souřadnic podstatně složitější, nicméně i zde je to možné. Pokud se chceme pohybovat v okruhu nějakých míst, která budou za ta, kde byl snímek pořízen, musíme si nejprve určit významné body, které na fotografii vidíme. Ve vilové zástavbě Vraného obzvláště vyniká dům vlevo u řeky s bílou střechou, na samém levém okraji obrázku. Podíváme-li se dobře na úhel, pod kterým tuto budovu vidíme, je nám jasné, že fotograf musel stát za řekou nalevo od jeho osy. Když toto místo vyhledáme na letecké mapě, tak zjsitíme, že se jedná o stráň s četnými výhledy na Vrané. Abychom určili přesnou polohu, budeme potřebovat rovněž pomyslnou linii. Nyní se podívejme na domy, které se nacházejí na ulici napravo od bytovky na samém levém konci snímku.
Můžeme si všimnout, že třetí budova napravo za cestou je pro nás klíčová. Za ní se totiž nachází ještě jeden rodinný dům, oba ve stejné ose. Veďme proto pomyslnou linku, která prochází oběma domy přes řeku až na stráň. Musí procházet přesně osou společnou pro obě budovy. Na druhé straně řeky v horní části svahu se pak nachází místo bez vegetace, které umožňuje pořízení snímku přesně takového, kterému se nyní věnujeme. Vybereme proto souřadnice tohoto místa a jako parametr heading (směr) uvedeme severovýchod.
Příklad osmý - metro[edit]
Snímky z metra lze souřadnicovat jen velmi omezeně. V některých případech nám mohou pomoci mapy, kde je satelitní snímek překryt podzemními chodbami metra, takových map je ale velmi málo a nejsou dostupné pro všechny potřebné lokace. Pro zjištění polohy tohoto snímku nebudeme ale takovouto mapu potřebovat. Najdeme si proto stanici metra Jinonice v našem souřadnicovacím toolu, přesněji její vestibul. Povrchová podoba této stavby je pro nás velké plus. Když zjistíme, kterým směrem metro prochází pod vestibulem (tj. ze severovýchodu na jihozápad) všimněme si žulového "výstupku" na okraji vestibulu. Ten zastřešuje tunel, ve kterém se fotograf nachází. V pozadí snímku vidíme již stanici metra, takže je jasné, že přístroj bude směřovat jihozápadním směrem (v ose tunelu směrem do stanice). Je zabraná poměrně podstatná část tunelu, takže víme, že se přístroj nacházel poblíž horního konce eskalátorů (pro upřesnění se můžeme podívat někam, jaká je délka tohoto šikmého tunelu v metrech). Vybereme tedy nepravděpodobnější místo; chodník před žulovým zastřešením vstupu do metra.