User talk:Pavel Jagos

Welcome to Wikimedia Commons, Pavel Jagos!

First steps tutorial Our first steps tour and our frequently asked questions will help you a lot after registration. They explain how to customize the interface (for example the language), how to upload files and our basic licensing policy (Wikimedia Commons only accepts free content). You don't need technical skills in order to contribute here. Be bold when contributing and assume good faith when interacting with others. This is a wiki. Getting help More information is available at the community portal. You may ask questions at the help desk, village pump or on IRC channel #wikimedia-commons (webchat). You can also contact an administrator on their talk page. If you have a specific copyright question, ask at the copyright village pump.

Goodies, tips, and tricks Put Babel boxes on your user page so others know what languages you can speak and indicate your graphic abilities. You can find the files you have uploaded in your Uploads. Please sign your name on Talk pages by typing ~~~~. To link to an image page without embedding the image, type: [[:File:Foo.jpg]], which produces: File:Foo.jpg. You may enable gadgets (custom features) for your account. There are several tools to upload files. Have you edited Wikipedia before? This guide might be useful. Made a mistake? Do you want to have a file renamed or moved? Use the move link and wait for an authorized user to rename it. Do you want to have your recently uploaded picture removed? Tag it as {{speedy|reason here}}. For more information read the deletion guidelines.

-- Wikimedia Commons Welcome (talk) 13:53, 28 June 2017 (UTC)

Nouzová kolonie Písečník v Brně

„Když přišel otec jednou koncem března domů a šokoval nás rázným a chmurným prohlášením, že odcházíme do Písečníku, kde kupujeme dům, matka málem omdlela a sestra se chvěla jako osika. Ale čin byl vlastně veden šťastnou rukou. Domek, do kterého jsme se začali přemisťovat, je sice malý, no pěkný a poschoďový.“  Jindřich Tioka

Název někdejší bývalé nouzové kolonie (dnes ulice Písečník v Brně) se v průběhu let vyskytoval v různých podobách: Kolonie in der Sandstätte, Kolonie v písečníku, Kolonie Písečňák. Odkaz: Kolonie in der Sandstätte - Kolonie v písečníku.

Název kolonie souvisí s provozem pískovny, jejíž vytěženou část postupně nahrazovaly drobné domky, obývané povětšinou rodinami dělníků blízké Královopolské strojírny. S ní pojila vznikající čtvrt přímá silnice. Prostor kolonie byl kromě samotného území pískovny vymezen na severu tělesem železniční tratě zvané „Tišnovka“, na jihu pak příkrým svahem a postupně zastavovaným územím kolonie Lozíbky, takže se Písečník neměl kam rozšiřovat. Část parcely byla obecní, část patřila staviteli Grimmovi. Celý prostor má kapkovitý tvar, který obcházela ulice. Zástavba byla původně velmi hustá – ve třicátých letech tu bylo 84 domů a na zbývající ploše bylo vytýčeno dalších 32 míst, k tomu trojice obchodů. Přesto se mezi domky vtěsnali i malé zahrádky. Specialitou Písečníku byly sklepy vyhloubené v pískovcových stěnách. Celkově mohlo v této části Brna žít na 400 obyvatel.
Přestože jsou dostupné informace o tom, že se do některých objektů přistěhovaly osoby přicházející do konfliktu s právním řádem, nezdá se, že by byl Písečník nebezpečnou či dokonce nedostupnou lokalitou. V tom se liší například od nedaleké Divišovy kolonie, kam četnictvo nezacházelo, a která si vybudovala jednoduchou domobranu.
První domky v Písečníku vznikly již na počátku roku 1919 u silnice směřující na Královo Pole. Postupně množství domků narůstalo v jižní části parcely. Uvnitř dispozice se objevily jednoduché dřevěné domky, na okrajích pak stály příbytky vzniklé z vyřazených železničních vagónů. Cena vagónu se pohybovala okolo 1 500 Kčs a pro dělnické rodiny byla dostupná. Ve třicátých letech vznikaly běžně zděné domy, bývalé železniční vagóny však od nich byly k nepoznání, neboť byly obloženy rákosovým pletivem s nanesenou omítkou, uvnitř byly stěny vybíleny a nově byly vztyčeny i sedlové střechy s pálenou krytinou.

Poválečné osudy
Po druhé světové válce obyvatel Písečníku rapidně ubylo. Naplánována byla demolice celé kolonie v souvislostí s úpravou železniční trati (realizováno 1953), nakonec však bylo zbouráno jen několik domů. Na celé území však byla uvalena stavební uzávěra v souvislosti s plánovanou výstavnou Husovického tunelu (ten však nakonec vede jinudy). Kromě mála starousedlíků sloužila řada domů v 80. letech coby garáže, dílny či jako víkendové chaty. Stavební uzávěra do značné míry zakonzervovala stav domů, který se ve větší míře začal proměňovat až v 90. letech 20. století. Od té doby postupně a nenávratně mizí podoba této neobyčejné lokality.

Vodovod
Hygienické podmínky v kolonii byly i přes mnohá opatření svízelné. Obyvatelé vykopali poměrně hluboké studny na pitnou vodu a společnou jámu pro odpadní stoky. Mimo zimní měsíce však pískové podloží – zvláště v období dešťů – propouštělo. Závady pitné vody byly hlášeny městské správě, dlouho však bylo považováno za nemožné vybudovat vodovod či kanalizaci. Ta byla zřízena až počátkem padesátých let. V roce 1940 bylo navýšeno čerpání vody z Březovského vodovodního přivaděče. Ten byl původně vybudován pro zásobování města Brna podzemní pitnou vodou z oblasti kolem Březové nad Svitavou již v roce 1913. Původní odběr s kapacitou 250 litrů za sekundu velmi záhy nedostačoval, a tak bylo roku 1929 schváleno navýšení kapacity na 300 l/s. Jednou z nově připojených částí Brna byl i Písečník. Napojeny nebyly jednotlivé domky, ale čtveřice výdejníků, připomínajících tvarem studniční ruční pumpu.
Protože kvalitou se jednalo o kojeneckou vodu, stal se záhy Písečník vyhledávaným místem pro odběr vody do vlastních přinesených nádob. Dodávku kvalitní vody pro celé město Brno totiž řešilo až vybudování druhého Březovského přivaděče v roce 1975.

Obnova domu č. 94
Písečník si až do dnešních dnů částečně zachoval neobvyklou, trochu syrovou, ale i romantickou atmosféru z dob, kdy býval kolonií s nepříliš dobrou pověstí na periferii Brna. Centrum Písečník 94 vzniklo díky unikátnímu projektu, jehož cílem je šetrně a s maximálním využitím místních materiálů znovu oživit objekt, který je nyní jako jediný v bývalé kolonii přístupný veřejnosti. Projektu obnovy domku se zahradou se ujala nezisková organizace EkoCentrum Brno v roce 2014.
Postupná šetrná rekonstrukce původního domku se zahradou ze třicátých let minulého století probíhá tradičními postupy s využitím místních materiálů. Před očima návštěvníků a za vydatné pomoci nadšenců, dobrovolníků a příznivců projektu vzniká místo otevřené každému, kdo si sem přijde užít takřka vesnickou atmosféru a inspirovat se životním stylem našich předků. Třikrát týdně v otvírací době nabízí centrum návštěvníkům doslova domácké prostředí. Počátek minulého století připomene obchůdek s přírodními produkty, knihkupectví nebo dobročinný antikvariát a vetešnictví, v létě k posezení láká bylinková relaxační zahrádka pod pískovou stěnou a v zimě dotváří útulnou atmosféru domu původní sporák na dřevo, kterým se prostory vytápějí. Zájemci se mohou potěšit prohlídkou přibývajících známých či pozapomenutých předmětů, které bývaly součástí každodenního života.

Ulice Písečník 94 v Brně (mezi Černými Poli a Lesnou, kousek od konečné tramvaje č. 5 a zastávky autobusu i vlaku Lesná-nádraží).

Otevřeno: Út–Čt, 15-18.30 hodin
Realizátor projektu: EkoCentrum Brno
www.ecb.cz
www.pisecnik.cz

Autoři textu: Zbyněk Zavadil, Petr Svoboda, vložil Pavel Jagoš.
— Preceding unsigned comment added by Pavel Jagos (talk • contribs) 14:51, 28 June 2017 (UTC)