File:Hradisko svateho Klimenta.jpg

Čeština: Hradisko svatého Klimenta - informační tabule. Text: NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA

HRADISKO SV. KLIMENTA Počátky osídlení temena kopce sv. Klimenta (kóta 460) sahají snad až do pravěku, do doby bronzové. Osídlení trvalejšího charakteru souvisí s 9. stoletím, kdy zde, na strategicky výhodné a dobře chráněné poloze nad starou obchodní stezkou spojující Pomoraví z Brněnskem, došlo k založení hradiska. Velkomoravské stáři je archeologicky prokázáno u jeho vnitřní hradby tvořené čelní kamennou zdí a hlinitodřevěnou konstrukci, datace vnější hradby je prozatím nejistá. Ze sídlištních objektů na ploše hradiska si zaslouží pozornost především kovolitecká dílna s nálezy tyglíků (odlévacích nádobek) a keramiky s nataveninami barevných kovů, prokázáno bylo i místní zpracování železa. Obydlí stála v řadě asi 50 m západně od kostela. Zlomky malt pocházející z výplní jam naznačují, že zde v 9. století stála nějaká stavba z kamene kladeného na maltu se stěnami omítnutými kvalitní vápennou maltou. Pozdější tradice umisťuje na hradisko kostel, v němž měly být uloženy ostatky sv. Klimenta do doby, než je Konstantin a Metoděj přenesli do Říma. Pověsti také kladou do blízkosti kostela církevní školu vedenou samotným Metodějem. Na existenci velkomoravského kostela ztotožňovaného nejčastěji s presbytářem, tj. objektem 1. stavební fáze, však prozatím mezi archeology a historiky nepanuje jednotný názor. Přesto na nejvyšším místě hradiska v období raného středověku církevní komplex stát musel, neboť se k roku 1358 vztahuje listina, podle níž bylo toto místo „s kaplí a budovou k ní přiléhající” darováno brněnským augustiniánům – poustevníkům – ke zřízení proboštství (kostela a kláštera). Právě augustiniánům jsou také připisovány některé přístavby a dostavby k už dříve postaveným zděným objektům i hroby v nich objevené. Nicméně již v roce 1421 byl konvent nejprve zničen husity a posléze úplně opuštěn. Samotné hradisko zpustlo v průběhu 16. století. Už v 18. století začaly trosky zděných staveb a mohutné valy přitahovat pozornost hledačů pokladů. O něco později je vystřídali nejprve amatérští výkopci a posléze od počátku 20. století i profesionální archeologové. V letech 1904–1905 to byli R. Čechmánek, F. Příkryl a J. Nevěřil, později pak K. Hanák, A. Zelnitius, V. Hrubý a V Ondruš. Jako poslední zkoumal na hradisku v roce 1989 L. Galuška.

Temeno kopce sv. Klimenta s vyznačením polohy kostela a průběhu předsunutého valu, vnitřní hradby s čelní kamennou zdí a vnějšího valu s příkopem. Podle S. Zacherleho.

zdivo 1. stavební fáze zdivo 2. stavební fáze zdivo 3. stavební fáze

Předpokládaný půdorys kostela 1. a 2. stavební fáze. Podle V. Ondruše

Předpokládaný půdorys kostela po 3. augustiniánské stavební fázi s vyznačením hrobů ze 14. a 15. století podle R. Čechmánka a V. Ondruše.