File:80.Popovice ze středu návsi na stodolu - jižní stěnu 21. 8. 2014.JPG

Čeština: Vodní tvrz Popovice – hospodářský dvůr anotace

Tvrz je dokladem vývoje Popovic od 13. století. Jako nejstarší známý pán tvrze je doložen v roce 1358 Otík z Popovic; zmínka dokládá i farní kostel sv Jakuba Většího. Významný rozvoj Popovice (i tvrz a sousedící kostel) zaznamenaly v době působení Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou, kdy získala svou současnou dispozici barokního zámečku. Vodní tvrz Popovice je vynikající ukázkou vývoje panského sídla od tvrze k renesančnímu a baroknímu zámku. Její význam zvyšuje fakt, že je jednou z mála dochovaných vodních tvrzí v ČR. Nejhodnotnější částí je gotická věž navazující na severní křídlo. Tvrz je situována v centru Popovic na břehu Popovického rybníka (dříve nazývaného Mlýnský) na severním konci jeho hráze. Rybník byl při založení tvrze využit jako součást jejího obranného systému. Plocha rybníka tvoří přirozenou přírodní překážku přístupu k tvrzi z jihu a voda rybníka byla využívána pro vodní příkop chránící tvrz ze směru ze severu a západu. Příkop se sice nedochoval, ale jeho existenci prokazují otvory pro řetězy padacího mostu v portálu brány. Existenci příkopu naznačuje i stavební řešení budovy tvrze (např. klenba na současné úrovni pozemku přiléhajícího k severnímu křídlu a jeho rizalitu). Pro informace o stavebněhistorickém vývoji tvrze jsou nejaktuálnější výsledky výzkumu Doc. Ing. Michaela Rykla, PhD. z Fakulty architektury ČVUT v Praze, dokumentace Národního památkového ústavu v Praze, zaměření stávajícího stavu a projektová dokumentace obnovy tvrze zpracovaná Ing. Fuchsem. Od 90. let probíhá obnova tvrze, která je z podstatné části financována z Fondu záchrany architektonického dědictví MK ČR. Jako u jiných feudálních sídel v Čechách i k tvrzi (později zámku) v Popovicích přiléhal její hospodářský dvůr. Dvůr byl průchozím „předpolím: tvrze, což je charakteristické i pro jiné české tvrze. Poloha dvora byla identická s podobou, kterou dvůr získal v 18. století a kterou lze doložit prameny a stavebním vývojem dochovaných staveb. Dispozici a funkci hospodářského dvora radikálně změnilo přeložení silnice ve 20. letech 20. století. Komunikace tak dodnes protíná původní obdélníkovou plochu dvora. Podstatná část původního dvora se tak stala veřejným prostorem a počala plnit funkci návsi Popovic. K tomu přispěly i vlastnické změny ve 20. století a dodnes aktuální dislokace obecního úřadu do jedné z budov hospodářského dvora. Obdélníkovou dispozici hospodářského dvora vytvářela jeho křídla tvořená budovami vystavěnými v 18. a 19. století. Nové budovy byly postaveny nebo rozestavěny v době panství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Tento stav dokládá nákres Popovic z období 1830-32 dochovaný v křížovnickém archívu. Legenda nákresu označuje budovu zámečku (a) a kostela (b) a podrobně popisuje části dvora: ovocná zahrada (c), sladovna (d), pivovar (e), sýpka 3. podlaží (f), kravín (g), obydlí šafáře (h), stodola s třemi mlaty (i), nová zeleninová a ovocná zahrada (k), stáj pro koně a voly (l), studna (m), vinopalna a masný krám (n), mlýn o dvou složeních (o), hospoda (p), rybník (q), nádvoří (r). Půdorys dvora před rokem 1841 je doložen i ve stabilním katastru.

Všechny budovy hospodářského dvora se dochovaly dodnes, i když většinou radikálně přestavěné.