File:76.Pohled od domu čp. 20 na tvrz.JPG

Čeština: Tvrz Popovice (Benešov) je vynikající ukázkou vývoje panského sídla od tvrze k renesančnímu a baroknímu zámečku. Význam zvyšuje fakt, že je jednou z mála dochovaných vodních tvrzí v ČR. Nejhodnotnější částí je věž. Tvrz je situována v centru Popovic, část jejího obranného systému tvořil Popovický (nazývaný dříve Mlýnský, někdy též Zámecký rybník). Vodní příkop chránící tvrz ze směru k centru obce se nedochoval, v portálu brány jej prokazují otvory pro řetězy padacího mostu. Půdorysnou dispozici tvrze tvoří 3 křídla přiléhající k sobě tupými úhly. Renesanční úpravy připomínají fragmenty sgrafitové výzdoby fasády. V rohových pokojích situovaných na severovýchod (přízemí i 1. poschodí) jsou stropy sklenuté hřebínkovou klenbou. Na jižní křídlo směrem k rybníku navazuje již snesené novodobá patrová přístavba z 19. století využívaná pro lihovarnickou výrobu. Tvrz je dokladem vývoje Popovic od 13. století. Jako nejstarší známý pán tvrze je doložen v roce 1358 Otík z Popovic; zmínka dokládá i farní kostel sv. Jakuba Většího. Významný rozvoj Popovice (i tvrz a sousedící kostel) zaznamenaly v době působení Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Tvrz je pohledově exponovaná ze všech směrů přístupu.

Jako u jiných feudálních sídel v Čechách i k tvrzi (později zámku) v Popovicích přiléhal hospodářský dvůr. Dvůr byl průchozím „předpolím: tvrze, což je charakteristické i pro jiné české tvrze. Poloha dvora byla identická s podobou, kterou dvůr získal v 18. století a kterou lze doložit prameny a stavebním vývojem dochovaných staveb. Dispozici a funkci hospodářského dvora radikálně změnilo přeložení silnice ve 20. letech 20. století. Komunikace tak dodnes protíná původní obdélníkovou plochu dvora. Podstatná část původního dvora se tak stala veřejným prostorem a počala plnit funkci návsi Popovic. K tomu přispěly i vlastnické změny ve 20. století a dodnes aktuální dislokace obecního úřadu do jedné z budov hospodářského dvora. Obdélníkovou dispozici hospodářského dvora vytvářela jeho křídla tvořená budovami vystavěnými v 18. a 19. století. Nové budovy byly postaveny nebo rozestavěny v době panství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Tento stav dokládá nákres Popovic z období 1830-32 dochovaný v křížovnickém archívu. Legenda nákresu označuje budovu zámečku (a) a kostela (b) a podrobně popisuje části dvora: ovocná zahrada (c), sladovna (d), pivovar (e), sýpka 3. podlaží (f), kravín (g), obydlí šafáře (h), stodola s třemi mlaty (i), nová zeleninová a ovocná zahrada (k), stáj pro koně a voly (l), studna (m), vinopalna a masný krám (n), mlýn o dvou složeních (o), hospoda (p), rybník (q), nádvoří (r). Půdorys dvora před rokem 1841 je doložen i ve stabilním katastru. Severní křídlo dvora tvořila stodola s přistavěnou kolnou. Její současná podoba vznikla ve dvou stavebních fázích. Starší fázi (1. polovina 18. až 1. polovině 19. století) prokazují svislé větrací štěrbiny a západní štít. Východní křídlo hospodářského dvora vytvářelo křidélko stodoly na její východní straně. Hlavní část tvořil patrový obytný dům. V současnosti je rozdělen na dva samostatné domy s popisnými čísly 2 a 94. Západní křídlo vytvářela sýpka a pod ní směrem na jih k rybníku hovězí stáj využívaná později jako vepřín. K západnímu křídlu náleží i dům čp. 20. V centru dvora byla postavena budova přádelny. V roce 1896 byla její západní část ubourána. Současný vzhled je výsledkem radikálních úprav v 60. letech a zateplení pláště v roce 2013. Později budova sloužila jako škola a v současné době je sídlem Obecního úřadu Popovice, Místní knihovny a České pošty.

Analýzou a stavebněhistorickými průzkumy popovické tvrze se zabývá Doc. Ing. Michael Rykl, PhD. z ČVUT v Praze, Fakulty architektury. V roce 1997 zpracoval nástin stavebněhistorického průzkumu hospodářského dvora popovické tvrze.